• 43 m vysoká a dlouhá v koruně 225 m

  • V době svého vzniku se jednalo o nejmohutnější stavbu svého druhu v celém Rakousku-Uhersku

  • Oblíbený výletní cíl

  • Chráněná jako národní technická památka

  • Záhada průsaku

  • http://www.poh.cz/vd/janov.htm

  • GPS: 50.6117003N, 13.5549336E

Hamerská, Mostecká či Janovská – všechny tři názvy patří jediné přehradě, ležící na soutoku Loupnice a Klínského potoka v Krušných horách. Na následujících řádkách ji budeme pro stručnost nazývat pouze Janovskou přehradou. V době svého vzniku se jednalo o nejmohutnější stavbu svého druhu v celém Rakousku-Uhersku, a třebaže o toto prvenství později přišla, dodnes představuje jednu z největších na našem území. I z toho důvodu je chráněná jako národní technická památka.

Oblíbený výletní cíl

Do severních Čech jezdíme většinou na hory, zdejší hydrologické zajímavosti proto bývají často opomíjené. Zvlášť, pokud nejsou veřejně přístupné, jako je tomu i v případě Janovské přehrady. Leží totiž v I., tedy nejpřísnějším, pásmu hygienické ochrany. Okolí přehrady je nicméně oblíbeným cílem turistických výletů, nabízí totiž příslib příjemného výletního odpoledne v přírodě. Bezprostřední okolí vodní nádrže láká návštěvníky zejména v letním období, kdy je okolní příroda v plném květu a vyvrací mýtus o tom, že krajina severních Čech je navždy poznamenaná nepopulární těžební činností z minulého století.




Veřejné zakázky tu byly už před sto lety

Janovská přehrada je součástí místního regionu už více než století, k jejímu vybudování došlo v letech 1911-1913 na popud vedení rychle se rozvíjejícího průmyslového města Most. Jeho obyvatel přibývalo a přestávaly stačit dosavadní zdroje pitné vody, město tak nechalo vypracovat plány ke stavbě nádrže, jež by měla problém vyřešit. Zvolený pozemek v Hamerském údolí byl do té doby zarostlý lesem, po získání povolení (veškerá vyjednávání a související přípravy v součtu trvaly několik let) však musely stromy ustoupit výstavbě. Vypracováním projektu byl pověřen architekt Robert Weyrauch z univerzity ve Stuttgartu. Následovalo výběrové řízení pro stavební firmu. Zajímavostí je, že už v tehdejší době platilo kritérium ceny, zvítězila tedy nejlevnější nabídka. Tu podala mostecká společnost Berndt, Schwarzer & Wurm. Za realizaci stavby požadovala necelé tři miliony korun, čímž porazila devět ostatních zájemců. Částka se z našeho pohledu jeví směšně nízká, nezapomínejme však, že před sto lety se jednalo o zcela jinou hodnotu. Město dokonce nemělo dostatek finančních rezerv, aby výstavbu hradilo celou ze svého, a požádalo proto o státní příspěvek.




Záhada průsaku trvá dodnes

V květnu 1914 došlo ke slavnostnímu položení základního kamene, předcházely ji technické úpravy budoucího staveniště zahrnující mimo jiné výstavbu lanovky přemosťující údolí janovského polesí a odklonění toku koryta Loupnice. Práce byla dokončena o rok později, zároveň byly zahájeny práce na výstavbě sousední čističky vod. První zatěžkávací zkoušku zažila přehrada 5. ledna 1914, když byla do nádrže o objemu 1 670 000 krychlových metrů vpuštěna voda. Neobešlo se to zcela bez komplikací, ukázalo se totiž, že na levém svahu dochází k průsaku. Ten se i přes pečlivou snahu techniků nikdy nepodařilo zcela odstranit.

FOTO: Daniela Endrštová

Pokud jste objevily chybu napište nám, je pro nás důležité aby obsah byl korektní. Děkujeme!

Nahlásit nekorektní obsah