Je to pozoruhodný vodní úkaz. Jen stěží byste v Česku hledali jezero s prazvláštnějším tvarem – na první pohled napovídá, že nevzniklo přirozenou cestou. Skutečně nejde o statisíce let starý hydrologický objekt, ale záležitost zcela nedávné minulosti. Jezero Milada se začalo plnit vodou až v roce 2001, z hlediska lidského věku tedy zatím nedosáhlo ani plnoletosti.

Když Milada inspiruje

Téměř přesně obdélníkový půdorys kopíruje zbytkovou jámu po někdejším lomu Chabařovice, který se na přelomu třetího tisíciletí přestal využívat ke svým původním účelům – těžbě hnědého uhlí. Plocha 250 hektarů se uměle napouštěla několik let, rekultivace tedy trvala téměř dekádu.  Dnes, o osm let později, obsahuje vodní nádrž 35 600 milionů krychlových metrů vody a jeho hladina v nejhlubším místě dosahuje výšky 24 metrů. Slouží jako vyhledávaný rekreační objekt pro návštěvníky nejen z blízkého, ale i širokého okolí. Fotografie nám prozradí, že důvod není třeba složitě hledat. Odborná i laická veřejnost se shoduje v tom, že rekultivace místa se obzvláště vydařila (ještě aby ne – vždyť náklady se vyšplhaly na úctyhodnou částku pěti miliard korun). Slavnostní otevření v roce 2015 vedlo k pomýšlení na podobné projekty, takže zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje na svých stolech návrhy na vznik dalších jezer po vzoru Milady. V horizontu příštích desítek až stovek let se počítá s tím, že uhelné doly, kde skončí těžba, by měly být zvelebeny stejným způsobem.

Uhlí ještě není pryč

Současná podoba jezera Milada na první pohled působní zcela harmonicky a nezdá se tedy, že by mohla vyvolávat jakékoliv kontroverze. Ostatně těžební činnost byla na místě ukončena už před dvaceti lety, tudíž vážně vyvolané zejména ekologickými aktivisty měly dostatek času utichnout. Někomu však aktuální podoba krajiny tak docela nevyhovuje: jsou to zastánci toho, že ze země by mělo být získáno vše, co ukrývá. A pravdou je, že v bezprostředním okolí Milady se stále nachází zhruba 150 milionů tun nevytěženého hnědého uhlí. Okolní pozemky jsou z toho důvodu chráněny jako tzv. ložiskové území. Zdánlivá maličkost s sebou nese překvapivé množství byrokratických komplikací, například značně omezuje pravidla pro novou výstavbu. Navíc teoreticky stále umožňuje obnovení těžby. Kromě toho platí, že jen údržba jezera stojí Svazek obcí jezera Milada (Ústí n. L., Chabařovice, TrmiceŘehlovice a Modlany) nezanedbatelných 11 milionů korun ročně.

 

Foto: Petr Hubáček

WWW: http://www.jezeromilada.cz

Pokud jste objevily chybu napište nám, je pro nás důležité aby obsah byl korektní. Děkujeme!

Nahlásit nekorektní obsah